Ostré výzvy k uhrazení dlužných splátek spotřebitelských úvěrů a rychlých půjček od nebankovních institucí chodí dlužníkům mnohdy i na obyčejném korespondenčním lístku nebo jsou vylepovány na jejich dveřích.
Místní se tak hned dozvědí, že například pan XY dluží 698 korun plus smluvní pokutu 13 176 korun, soudní poplatek 1182 korun a poplatek za právní zastoupení věřitele 14 140 korun. Suma sumárum se z 698 korun vyklubala vymáhaná částka 51 705 korun, to vše spočítané na korespondenčním lístku, který má Právo k dispozici.
Metoda korespondenčního lístku coby nátlaku ovšem není jediná, jakou věřitelé podle občanských poraden využívají. Dlužníci mívají výzvy i s částkami mnohdy vylepené na domovních dveřích, ať už svého bytu, nebo u vchodu do bytového domu, aby tak místní veřejné mínění na dlužníkovi zapracovalo.
Co může exekutor zabavit?
Dlužníkovi nesmějí být zabaveny věci, které jsou pro něj či jeho rodinu životně nezbytné. Jedná se o běžné oděvní součásti a „obvyklé vybavení domácnosti“, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a věci, které dlužník potřebuje vzhledem k nemoci či tělesné vadě, hotové peníze do tisíce korun.
Je-li dlužník podnikatelem, pak jsou z exekuce vyloučeny i věci, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své činnosti. Má-li však být uspokojena pohledávka věřitele, v jehož prospěch vázne na těchto věcech zástavní právo, pak tyto věci exekučnímu postihu neuniknou.
Do obvyklého vybavení domácnosti ovšem podle zákona nepatří třeba televize. Soudy vykládají pojem obvyklé vybavení domácnosti velice přísně. Stejně striktně posuzují otázku, jaké věci dlužník nezbytně nutně potřebuje ke svému podnikání.
Převzato od: Jindřich Ginter, Právo