Analytici ministerstva práce a sociálních věcí varují - české domácnosti budou muset letos hospodařit velmi obezřetně, aby se nedostaly do finančních potíží. Na průměrnou hrubou měsíční mzdu, která loni činila 23 598 korun, totiž v Česku nedosáhnou už dvě třetiny zaměstnanců. V některých čtvrtletích se podíl lidí pohybujících se pod průměrnou mzdou zvyšuje až na 68 procent.
Další nepříznivou zprávu vydala Česká národní banka. Roste podíl domácností, které nesplácejí svoje půjčky – podíl úvěrů nesplácených déle než 90 dnů se v březnu zvýšil na 43 miliard korun. Nejvíce lidé nesplácejí spotřebitelské úvěry, problémy ale rostou i se splácením hypoték, kdy po době pravidelných splátek jsou hypoteční úvěry už za 16 miliard korun.
Tento stav je to odrazem vývoje na trhu práce a růstu nezaměstnanosti. Firmy v důsledku krize rovněž nezvyšují části zaměstnanců mzdy, spíše je snižují. Současně, upozorňují analytici Českého statistického úřadu, se mění struktura výdajů domácností.
Nejvíce stojí bydleníPodle Českého statistického úřadu totiž největší podíl z příjmů rodin ukousnou výdaje spojené z bydlením – nájem, údržba, voda, elektřina a topení. V žebříčků výdajů tak nahradily roky kralující potraviny.
Podle analytiků rozdíl spočívá v tom, že pokud rostou ceny potravin, můžete je buď nahradit levnějšími druhy jídel, nebo prostě omezit spotřebu. U většinou fixních poplatků za bydlení není manévrovací prostor příliš velký. Složenky se musí zaplatit, jediná možnost, jak snížit výdaje za bydlení, je výměna bytu, která ale není jednoduchá, navíc stěhování přijde na desítky tisíc mimořádných výdajů. Podle průzkumu Poštovní spořitelny 47 procent lidí nespoří, hlavně kvůli nedostatečné výši příjmů.
Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se během března proti konci února zvýšily o 4,87 miliardy korun na 993,3 miliardy korun. Za poslední rok domácnosti zvýšily své zadlužení o 86,9 miliardy korun.
Převzato od Jiří Vavroň, Právo
Asi začnu podnikat, na 
2024 ©